Jak spořit nejvýhodněji? – Stavebním spořením

Titulek tohoto článku napovídá, že stavební spoření je nejvýhodnější formou jak střádat peníze a to zejména v případě, že uvažujete o budoucím řešení svého bydlení. Pod souhrnným názvem stavební spoření se ovšem skrývá celá komplexní sada finančních služeb umožňující střadateli v dlouhodobějším výhledu dosáhnout na vlastní bydlení v případě, že není dostatečně bonitní aby mu bylo umožněno čerpat hypotéku, nebo mu hypotéka a riziko s ní spojené nevyhovuje. Jednotlivé finanční služby obsažené v tomto balíčku lze zkombinovat na míru každému a to i v případě, že nehodlá nastřádané peníze využít na koupi bytu či domu. Jako každý výhodný produkt nabízený bankovními ústavy má ovšem i stavební spoření svoji odvrácenou tvář a je tedy nutné před rozhodnutím zvážit jaká konkrétní forma bude vyhovovat konkrétnímu spořiteli. V následujících řádcích se tedy zaměříme na rozbor jednotlivých součástí stavebního spoření a typické kombinace těchto částí.

Proč vzniklo stavební spoření?

S pádem bývalého režimu na konci osmdesátých let se mnoho lidí ocitlo v tíživé bytové situaci. Již zkrátka nebylo možné spoléhat se na to, že při nástupu do zaměstnání bude absolventovi přidělen podnikový či státní byt, za který bude platit svému platu adekvátní nájemné. Ne, že by situace za bývalého režimu byla růžová, ale na druhou stranu masová výstavba panelových domů s převratem utichla a mladé rodiny se tak k vlastnímu bydlení dostávaly podstatně hůře. Avizovaná deregulace nájemného jakožto jedna z podmínek vstupu do Evropské unie tento stav ještě více zkomplikovala. Reakci vlády na nastalé problémy lze spatřovat právě ve zřízení institutu stavebního spoření. Od tržně ekonomického systému nelze očekávat, že bude situaci řešit za jedince samotného, a tak alespoň formou stavebního spoření připravuje půdu pro vlastní řešení.

Půjčky na cokoli s výhodným úrokem, Hypotéky bez doložení příjmů a hypotéky od specialistů na bydlení.

Jednotlivé složky stavebního spoření

V zásadě lze stavební spoření rozdělit do dvou základních fází. První fází je fáze spoření. K tomuto je nutné se nejdříve rozhodnout kolik chci spořit a jakou cílovou částku hodlám takto nastřádat. Druhou fází je čerpání úvěru, to ale není nutnou součástí stavebního spoření, jakkoli je velice výhodná již pro velice výhodný úrok z půjčených peněz. Jinou formou půjčky je takzvaný překlenovací úvěr, který je výhodnou možností zejména pro ty, kteří uvažují o okamžitém čerpání peněz, ale nenaspořili ještě požadovanou částku a zároveň jejich příjmy nedosahují spořitelnou stanovené výše. Velice obvyklé je také naspoření stanovené částky a následné ukončení smlouvy. V posledním uvedeném případě je velice časté, že spořitel použije naspořenou částku k založení nové smlouvy o stavebním spoření a tím nadále využívá nesrovnatelných výhod, jež stavební spoření skýtá.

Kdo může spořit?

Zákon o stavebním spoření neuvádí konkrétně žádné specifické požadavky na spořitele. Je tak možné, aby smlouvu o stavebním spoření uzavřel kdokoli, jemuž bylo přiděleno rodné číslo úřady České republiky, kojence a důchodce nevyjímaje. V případě nezletilých a nesvéprávných jedinců všechny úřední výkony provádí zákonný zástupce. Stejně tak je lhostejné zda smlouvu zakládá fyzická či právnická osoba. Jediným podstatným rozdílem mezi těmito dvěma možnostmi je, že právnická osoba nemůže odepisovat spoření ze základu daně, kdežto fyzická osoba ano. Neomezenost spořitelů se na první pohled může jevit jako typická nedokonalost českého právního řádu, ale při bližším pohledu tato zdánlivá nedomyšlenost umožňuje, aby například prarodiče spořili svým vnukům na budoucí bydlení a tak budoucí nesnadnou situaci řešily ještě než reálně nastane.

Jak nastavit své spoření?

Přesto, že bankovní úředníci a zejména jejich přístup ke klientům se za posledních pár let podstatně zlepšil, je dobré, si před oslovením některého z bankovních ústavů rozmyslet několik zásadních věcí. Těmito jsou: kolik chci spořit, jak dlouho chci spořit a kolik chci celkově naspořit. U první otázky, tedy kolik chci spořit, je dobré pamatovat na to, že 15% státní příspěvek, jenž je připisován na účet jednou ročně, se vztahuje pouze na ročně naspořenou částku 20 000Kč. To znamená, že na více než 3 000 Kč od státu ročně nemáte nárok. V případě, že máte v hotovosti větší částku, je možné ji celou naráz vložit na spořící účet a nechat si každý rok připsat státní podporu na poměrnou část této částky. Příkladem může být vklad 100 000 Kč k, němuž se během pěti připíše 5 x 3 000 tedy 15 000 Kč a ostatní úroky od banky. V tomto případě stavební spoření představuje solidní výnos bez rizika, které musíme podstoupit u různých podílových fondů či u nákupu akcií. Druhý aspekt stavebního spoření, doba spoření, je rovněž vázán na možnost plného čerpání státního příspěvku. Minimální doba po, kterou není možné peníze ze spořícího účtu vybírat je v tomto ohledu 6 let. Po uplynutí této lhůty lze s naspořenými penězi volně nakládat. U koncové naspořené částky je nejdůležitější mít na mysli, že nesmí být pře-spořena. V tomto případě by rovněž zanikl nárok na státní příspěvek.

Liší se významným způsobem nabídky jednotlivých spořitelen?

Na trhu stavebního spoření operuje několik společností, jež si trh více méně stejnoměrně rozdělily (například Liška - Stavební spoření s Liškou; Raiffeisen stavební spoření, Buřinka stavební spoření). Obecně lze říci, že Liška staví vysněný dům velice podobně jako Buřinka a obě nabízejí stejné základy ke stavění jako Modrá pyramida. V reklamách se sice navzájem předhánějí ve jmenování superlativů dané nabídky, ale konečné rozhodnutí je do značné míry ovlivněno tak okrajovými věcmi jako je nabídka batohu ke každé uzavřené smlouvě nebo láska klienta k lesním dravcům či poněkud archaickým pokrývkám hlavy. Jediným podstatným faktem, který by měl v rozhodování pro konkrétní ústav hrát roli je, zda vaše stávající banka nenabízí stavební spoření, což je velice pravděpodobné. V tomto případě bude jistě výhodnější zůstat u jednoho ústavu již z důvodu odpadnutí mezibankovních převodů peněz. Zbývá ještě možnost založit několik stavebních spoření u více spořitelen a čerpat tak výhody násobně, je tu ovšem háček v tom, že státní příspěvek je omezen na již zmíněné 3 000 Kč ročně a toto omezení nelze jakkoli obejít, snad jen v případě, že byste požádali známého či rodinného příslušníka, který stavební spoření nemá a nechce mít, aby si je založil a dále vám přenechal. Nevýhody tohoto “podvodu“, ale jistě docházejí rychle každému.

Závěrem je jistě nutné dodat, že stavební spoření stejně jako jiné finanční produkty se v čase mění podle poptávky a tak není dobré příliš váhat a zdržovat založení, jelikož relativně nejhorší situace s bydlením již pominula a nabídka se bude postupně orientovat spíše na zkvalitňování služeb.